Werner Mölders se stal inovátorem taktiky leteckého boje a díky svým velitelským vlastnostem a osobnímu charakteru mu podřízení dali přezdívku "Vati" (taťka). Werner "Vati" Mölders se narodil 18. března 1913 v Gelsenkirchen. Do ozbrojených složek vstoupil v roce 1931 ještě před nástupem nacistů. Sloužil u pruského pěšího pluku č. 2, ale v roce 1934 si podal žádost o pilotní výcvik. Zpočátku byl však odmítnut ze zdravotních důvodů. Druhý pokus již byl úspěšný, ale při létání zjistil, že se při létání dělá špatně od žaludku. To se mu však podařilo překonat. V červenci 1935 byl přidělen k Fliegergruppe Schwerin a v dubnu se stal instruktorem u Schulstaffel JG 134. Tato eskadra byla později přejmenovaná na JG 53 "Pik As". V dubnu 1938 byl převelen do Španělska k Legii Condor, která tam bojovala na straně nacionalistů. V květnu převzal po "Dolfi" Gallandovi 3./JGr. 88. Mezi červencem a listopadem získal 14 vítězství a v prosinci 1938 se do Německa vrátil jako nejúspěšnější německý stíhač ve Španělské občanské válce. Obdržel Spanienkreuz in Gold s meči a brilianty. Na základě svých zkušeností navrhl novou koncepci nasazení německých stíhacích jednotek. Již ve Španělsku byl iniciátorem používání čtyřčlenné stíhací formace (Schwarm) a rozpracoval taktiku jejího boje.

V březnu 1939 se stal velitelem 1./JG 53 a 20. září docílil nad francouzskou hranicí svého prvního vítězství v druhé světové válce. Na konci září 1939 se stal velitelem nově vytvořené III. Gruppe v rámci JG 53 a do konce "války v sedě" měl na kontě devět vítězství. Jednou z jeho obětí byl Čech Cpl. Karel Körber z GC II/3, který 3. března 1940 po souboji s Möldersem nouzově přistál u Toul. Během francouzského tažení Mölders sestřelil dalších 16 protivníků. Za své 20. vítězství od počátku války byl 27. května 1940 vyznamenán Ritterkreuzem jako první německý stíhač. Sám byl však v souboji poražen 5. června. Sestřelil jej Sous Lieutenant René Pommier Layragues (6 vítězství) na D.520 z GC II/7 a Mölders strávil tři týdny v zajetí.

V červenci 1940 se stal Mölders Kommodorem Jagdgeschwader 51. Při svém prvním bojovém letu u nové jednotky, 28. července, sice sestřelil u Doveru Spitfire z No. 41 Squadron RAF pilotovaný F/O Tony Lovellem (16 vítězství), ale pak Mölderse zasáhl F/Lt J. T. "Terry" Webster DFC. Německý stíhač utrpěl zranění, nouzově přistál ve Francii, ale asi na měsíc byl vyřazen z boje.

K operační činnosti se vrátil bez souhlasu lékařů na začátku srpna 1940 a 20. září získal svůj 39. a 40. sestřel v druhé světové válce, za což obdržel Dubovou ratolest k Ritterkreuzu. V době zahájení útoku proti SSSR měl na kontě 68 vítězství a již 22. června dosáhl čtyř dalších, za což byl vyznamenán Meči. Richthofenovu hranici osmdesáti vítězství překonal 30. června, v den kdy zaznamenal pět vítězství. Dne 15. července 1941 získal své 100. a 101. vítězství od počátku války a jako první německý stíhač tak přesáhl hranici 100 sestřelů. Za tento výkon obdržel k Ritterkreuzu Brilianty. Na počátku srpna 1941 byl jmenován do funkce Inspektora stíhacího letectva a měl zakázáno podnikat bojové lety. I přes tento zákaz však u jednotek, které navštěvoval, občas bojové lety podnikal a neoficiálně docílil dalších sestřelů.

Mölders tragicky zahynul 22. listopadu 1941 během letu na pohřeb Ernsta Udeta. Heinkel He 111, na jehož palubě letěl, ve špatném počasí havaroval ve Wroclavi. Na jeho památku JG 51 přijala bojové jméno "Jagdgeschwader Mölders". Jeho jméno po válce nesl torpédoborec spolkového námořnictva, kasárna Bundesluftwaffe ve Visselhövede a Jagdgeschwader 74.  Do roku 2005 jeho jméno u těchto útvarů přestalo být používáno, čemuž předcházela mnoho let trvající diskuse na úrovni parlamentu, velení ozbrojených sil a vojenských historiků.

Werner "Vati" Mölders absolvoval přes 400 bojových letů, z toho asi 100 ve Španělsku. Celkem docílil 115 leteckých vítězství, z toho 68 na Západě a 33 proti sovětskému letectvu.

 

Text: Jan "Králík" Bobek