Na jaře 1935 založili inženýři Pavel Beneš a Jaroslav Mráz v Chocni novou továrnu na letadla, která se v rozmezí několika měsíců pochlubila dvěma prototypy cvičných a turistických letadel. Po víceméně konzervativní Be 60 Bestiole se v srpnu 1935 na letišti objevila dvoumístná  Be 50 Beta Minor, vytříbených línií a slušných výkonů. Geniální konstruktér Ing. Pavel Beneš předpověděl už dlouho předtím, že dolnokřídlý jednoplošník je definitivní koncepcí pro cvičný a turistický letoun a také odvážně použil tehdejší novinku, invertní řadový motor.
V době citelného nedostatku cvičných letadel firma neprodleně získala objednávku na celkem 40 sériových letadel. Poslední byly dokončeny v létě 1938. Choceňská padesátka byla také výchozí pro další inovace Be 150, Be 250 a konečně i komfortní kabinovou Be 51, s kterou v choceňské produkci skončily otevřené pilotní prostory.
Na sportovním poli se dobře uvedl už prototyp letounu v červnu 1937 při vytrvalostní závodu v Angers ve Francii, kde obsadil 3. místo ve své kategorii a 4. místo v absolutním pořadí. Sériové stroje se potom účastnily celé řady domácích i zahraničních soutěží. Letoun v.č. 4,  OK-EAB, pilotovaný  brněnskými letci získal na Rallye Exposition Paris ke světové výstavě  v roce 1937 12. místo. Domů se vrátil ozdoben emblémem soutěže se startovním číslem 36. Na sklonku domácí kariéry se Beta zapsala celkem třikrát do tabulek světových rekordů FAI.
Sériové Bety se staly velkým přínosem k výcviku pilotů v rámci akce „1000 nových pilotů republice“ a řada z nich sloužila u kurýrních letek při mobilizaci v září 1938.
Po německé okupaci skončila naše letadla jako válečná kořist a byla využívána okupanty v leteckých školách Luftwaffe. Konce války a krátké služby v nové republice se dočkala pouze Be 250 se silnějším motorem Walter Major.
Ladné tvary Be 50 mohly návštěvníci leteckých dnů obdivovat i v novém tisíciletí. V roce 2015  po letech trpělivé práce dokončil její stavbu letecký renovátor Jan Klaban.
Text: ing. Pavel Marjánek