Obrázek zachycuje nejúspěšnějšího námořního letce rakousko-uherského námořního letectva  - Lschlt. Gottfried Freiherr von Banfielda (6.2.1890 - Castelnuovo / Dalmácie) a jeden z jeho proslavených letounů Hansa-Brandenburg (Type CC) A.24. v průletu nad zámečkem Miramare u Terstu v létě r. 1917. Přímo v loděnici Lloyd v Terstu se od června 1915 nacházela významná R-U letecká námořní základna. V únoru 1916 byl Gottfried Banfield jmenován velitelem této základny a právě jako její velitel, který spolu se svými letci bránil proti vzdušnému nepříteli po dlouhé měsíce nejen základnu samu, ale především jeho srdci tak blízké přístavní město Terst, si vysloužil přezdívku „Der Adler von Triest“ (Orel z Terstu). Sám stařičký císař Franz Josef jej osobně vyznamenal za zásluhy o obranu nejdůležitějšího přístavu Rakouska-Uherska zlatou medailí za statečnost „Goldenen Tapferkeitsmedaille“. Dokonce i chudina z předměstí Terstu mu za obranu města předala s povděkem stříbrný vavřínový věnec. V mnoha směrech byl dáván za vzor i námořním letcům Německa (!). Dnem 1.5.1916 byl Banfield povýšen do hodnosti Linienschiffsleutnant. V den 30. narozenin císaře Karla I. - 17.8.1917, byl Lschlt. Gottfried Banfield dekorován nejvyšším vojenským řádem Habsburské monarchie - řádem Marie Terezie „Militär-Maria-Theresien-Orden“ a zároveň s tím získal šlechtický titul „Freiherr“. Tehdy nikdo nemohl tušit, že se právě Gottfried Banfield stane jeho posledním nositelem a jediným c. a k. letcem, jemuž byl tento řád, udělovaný již od roku 1757 propůjčen. Lschlt. Gottfried Freiherr von Banfield, poslední rytíř Vojenského řádu Marie Terezie, přezdívaný též „Homo Adriaticus“, zemřel v Terstu 23.9.1986 v požehnaném věku 96 let.

 

 Jan Zahálka

 

Blíže viz článek autora v časopise HPM 4/2000