Hans-Joachim "Jochen" Marseille se narodil v roce 1919 v Berlíně a byl potomkem hugenotských imigrantů. Pocházel ze složitého rodinného prostředí a měl silnou vazbu na svou mladší sestru Ingeborg, která byla v roce 1941 zavražděna a "Jochen" se s její smrtí údajně nedokázal vyrovnat. Se 158 vítězstvími se stal nejúspěšnějším německým stíhačem bojujícím proti západním spojencům. V roce 1938 vstoupil do Luftwaffe a jedním z jeho instruktorů byl mimo jiné děčínský rodák Julius Arigi, jeden z nejúspěšnějších rakousko-uherských stíhačů první světové války. Marseille byl v srpnu 1940 přidělen k 1.(Jagd)/LG 2, která v té době bojovala v bitvě o Británii. Dosáhl u ní 7 vítězství, ale v prosinci byl převelen k 4./JG 52 pod vedením Johannese Steinhoffa. Ani tam se dlouho neohřál a v únoru 1941 byl přeložen k 3./JG 27. Prošel s ní krátkým nasazením na Balkáně, ale v dubnu již zaznamenal první vítězství v Africe. Na konci roku 1941 měl na kontě 36 vítězství. Často dosáhl i několika sestřelů během jednoho dne. Poté, co 21. února 1942 dosáhl 50. leteckého vítězství, byl vyznamenán Rytířským křížem. Dubovou ratolest k němu obdržel v červnu po dosažení 75. vítězství a ještě v témže měsíci získal za 101. vzdušné vítězství k Rytířskému kříži i meče. V červnu 1942 byl jmenován velitelem 3./JG 27. Na počátku září 1942, po dosažení 126 vítězství, obdržel brilianty k Rytířskému kříži. Mezi 31. srpnem 1942 a 26. zářím dosáhl 57 získal vítězství, celkem 17 z nich docílil během jediného dne, 1. září. V září 1942 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. Marseille měl všestranné schopnosti v pilotáži i střelbě. Neváhal manévrovat v nepřátelské formaci při nízké rychlosti a střílet s velkým předsazením. Také se snažil v poušti zachraňovat sestřelené nepřátelské letce a na druhé straně fronty shazoval zprávy o jejich osudu. Marseille zahynul 30. září 1942 u Sidi Abd el Rahman při výskoku ze svého stroje, na jehož motoru došlo k závadě. Zprávu o jeho smrti přinesl i Spojenecký tisk. Na místě tragického konce byla postavena malá pyramida. Přezdívalo se mu "Hvězda Afriky" a Adolf Galland jej nazval "nedostižným virtuosem mezi stíhacími letci". Marseille byl znám svým bohémským životem, vztahy se známými umělkyněmi. Na pouštních základnách provozoval bar "Modrá jeskyně" a jeho oblíbenou skladbou byla "Rumba Azul". V roce 1957 byl o něm natočen německo-španělský hraný film "Der Stern von Afrika".

Text: Jan "Králík" Bobek